Jak jsem se naučila dávat tringelt

7. listopadu 2018 v 18:30 | Lucka |  Téma týdne
Tringelt, dýško, tuzér, bakšiš, spropitné, tip, diškrece nebo něco od cesty. Všichni tyhle názvy jistě známe a vybaví se nám při nich to stejné - je to nějaká částka navíc, která slouží k ocenění poskytnuté služby. Co jsem tak nějak začala nakupovat, vždy jsem byla zvyklá v obchodě říkat, ať tam tu korunu do celé nechávají. Převážně mi vždy bylo blbé si tu korunu nechat vracet, případně jsem prostě nechtěla lovit v peněžence hafo drobných (navíc ta moje by se s více drobnými asi rozervala).

Blíže jsem dýška začala zkoumat, když jsem začala brigádně pracovat na baru. Tam jsem pochopila, že obvykle se spolu se stoupající mírou alkoholu a hloubkou mého výstřihu postupně zvyšuje částka, kterou si za večer mohu vydělat bokem. A když jsem si navíc ještě s hosty povídala, měla jsem obvykle v kapse i pozvánku na panáka. :) Ale skutečně jsem spropitnému přišla na kloub až při práci v restauraci, kde jsem dělala brigádně servírku.

Výsledek obrázku pro spropitnéVýsledek obrázku pro spropitnéVýsledek obrázku pro spropitné

Ono se totiž na ten tip najednou kouká úplně z jiné strany, když jste na straně toho, co má dýško obdržet. A když jsem tak kolikrát viděla hosty, kteří při útratě šest tisíc devět set osmdesát devět korun nechali sedm tisíc s tím, že byli moc spokojení a přijdou znovu, už mi do zpěvu úplně nebylo. Práce v gastronomii totiž není zrovna lehká věc, musíte se usmívat, i když jste na nohou už víc jak deset hodin a nohy vás bolí jak čert. Musíte odpovídat na hloupé dotazy a musíte mít trpělivost, když v rukou máte čtyři horké talíře a hosté u stolu se začnou dohadovat, kdo si vlastně co objednal. Ta práce není lehká. A není dobře placená, většinou.

Spousta restaurací sází právě na výše zmíněné diškrece. Proto mají servírky a číšníci mnohdy téměř minimální mzdu s odůvodněním, že zbytek dostanou na dýškách. Takže když se pak díváte na lidi, kteří mají útratu za čtyři sta devadesát devět a chtějí vrátit i tu korunu, nevíte jestli se máte smát nebo brečet.

Výsledek obrázku pro spropitnéVýsledek obrázku pro spropitnéSouvisející obrázek

Tahle zkušenost na pozici servírky mi dala hodně. A otevřela mi oči ohledně spokojenosti a toho, jak si vážit poskytnutých služeb. Takže pokud dnes jdu do restaurace nebo do baru, obsluha se na mě směje a je ochotná, já jsem se službou spokojená, nebojím se ji ohodnotit. Částka 10 % je nepsané pravidlo, které ale spousta lidí vůbec nedodržuje s tím, že za to přeci mají peníze, že je to jejich práce. Ale většina si neuvědomí, že právě majitelé gastronomických zařízení zase obvykle spoléhají na to, že dýška zaměstnanci dostanou.

Myslete na to, až budete příště někde v restauraci, jídlo bude dobré a obsluha příjemná. Nemusíte dávat horentní sumu, k tomu nenabádám, ale zase částku, která aspoň odrazí vaši spokojenost. Koruna navíc to při útratě za tisíce skutečně není.

Jak to máte se spropitným vy? Pracovali jste někdy v gastronomii nebo někde, kde spropitné tvořilo velkou část vašeho platu?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 7. listopadu 2018 v 19:04 | Reagovat

Osobně většinou spropitné nechávám, myslím, že je to slušnost :) A ten pán s těmi sedmi tisíci mě dostal :-D

2 Dívka s inteligentní přezdívkou Dívka s inteligentní přezdívkou | Web | 7. listopadu 2018 v 19:36 | Reagovat

To s tou minimální mzdou jsem nevěděla. #themoreyouknow
V restauraci jsem už dlouho nebyla, ale až zas nějakou navštívím, tak na to budu myslet :)

3 Sugr Sugr | E-mail | Web | 7. listopadu 2018 v 20:02 | Reagovat

Každá zkušenost se počítá a práce na baru je zajímavá. ;-)

4 helmii helmii | Web | 7. listopadu 2018 v 20:36 | Reagovat

Bohužel jako "chudý student" prostě nemám tolik na dýška, ale vždycky v kavárně aspoň těch pár drobných nechám. :-)
Ale jednou se nám stalo, že jsme vůbec nebyli spokojení a číšnice asi nečekala, až jí někdo řekne, že ty drobné jsou pro ni a prostě je sbalila, což mi přijde opravdu neslušné. :-)

5 padesatka padesatka | E-mail | Web | 7. listopadu 2018 v 21:12 | Reagovat

Když jsem spokojená dám. Syn pracuje jako číšník v centru Prahy, tak má uznání a když někam jde, je dost velkorysý... :-)

6 padesatka padesatka | E-mail | Web | 7. listopadu 2018 v 21:15 | Reagovat

[1]: Když jsem u Pohlreicha slavila padesáté narozeniny, útrata byla 4 500,- , nechala jsem pětikilo...obsluha byla moc milá a jídlo vynikající...
Taky pade je jednou za život.. :-D

7 Jana Jana | Web | 7. listopadu 2018 v 22:16 | Reagovat

V restauraci většinou dýška nechávám...ne přehnané částky, ale něco málo ano. Ovšem v obchodě tu korunu nechám málokdy, protože pořád říkám, že i na ni se těžko vydělává :-D

8 Petra Petra | Web | 8. listopadu 2018 v 20:11 | Reagovat

Zajímavý článek.
Když s přítelem někde jsme a to jídlo nám opravdu chutná a pochvalujeme si, tak dáme velké dýško i jen za to dobré jídlo. Pokud je ta servírka milá a hezká, tak dá přítel ještě větší :D
Ale pokud obsluha trvá dlouho, servírka je protivná a jídlo donesou studené, nebo pokud mi to tam prostě nesedne, tak si také nechám vrátit i tu blbou korunu. Nedělám to, že bych byla škrt, ale aby si ti lidé uvědomili, že něco udělali špatně :)

9 Leník Leník | Web | 9. listopadu 2018 v 22:33 | Reagovat

V restauracích se dýško dává, ale třeba ve vlaku si nechávám vracet, protože jezdím tak často, že kdybych jim nechala za každou jízdu korunu, tak už mají hodně peněz :D. Ale v restauracích a takových podnicích je to slušnost a dávám :)

10 Tereza Outcry Tereza Outcry | Web | Neděle v 10:16 | Reagovat

Když jsem pracovala v solárku, tak jsem se nestačila divit, kolik lidí lpí i na vrácení korunky. Upřímně jsem na to nebyla zvyklá, protože jsem vychovaná tak, že nechávám dýška téměř všude. Na solárku jsem měla 50 korun na hodinu a i 10 korun za celý den, by pro mě bylo dost. Ovšem když přišla pani, která evidentně nebyla z chudých poměrů a chtěla po mně vrátit korunu, kterou jsem v tu chvíli bohužel neměla, protože mi z toho neustálého vracení věčně chyběly, tak mi s takovým povýšeným obličejem a výrazem "dávám Ti milion" řekla, že to je teda dobré. Pak jsem jednou neměla deseti korunu. Pani byla pravidelnou návštěvnicí a nikdy mi dýško nenechala. Pro tu deseti korunu si přišla další den. :-) Takže já už teď ty dýška toliko nerozhazuji. Vím, že můžu takhle potkat ty lidi, kteří nikdy nenechali dýško ani mně. Dávám dýško, ale menší než dřív. :-)

11 K K | Web | Neděle v 11:33 | Reagovat

Vlastní zkušennost naučí nejvíc :) Jsem ráda, že znám pohled i z druhé strany :)

12 Heaven Heaven | Web | Neděle v 17:30 | Reagovat

Když jsem dělala servírku, na dýškách jsem něco dostala, protože se rovnoměrně rozdělovalo. Jelikož jsem nemohla brát od hostů peníze (byla jsem tam nová a vydržela jsem tam jenom 1 měsíc), neměla bych jinak na dýškách nic.
V restauracích a podobných podnicích dýško většinou nechávám (pokud je to podnik s obsluhou), ani se mi mockrát nestalo, že bych byla extra nespokojená. Jsou to jenom lidi. Když je nikdo nezaplatí, nebudou příjemní a celý se to takhle nabaluje a nakonec není spokojený nikdo :)

13 Greena Greena | Web | Neděle v 17:54 | Reagovat

[1]: Souhlasím ;-) .

14 Ennie Ennie | Web | Neděle v 22:02 | Reagovat

Já většinou dávám těch 10% a je mi občas trapně za mé společníky, když nedají nic nebo jen tři koruny. Blbé je, že teď jak se může platit kartami, tak většina lidí ani neví, že si to tam dýško (většinou?) můžou doklepat, takže nic nedají :(. Jako upřímně nevím, jestli se pak to dýško dostane k obsluze? Snad ano. Já jsem kdysi dělala na poště :D no a bylo mi blbé chtít po chlapovi ještě korunu, kterou mi měl platit, natož abych něco dostala za balík, s kterým jsem se táhla, taky mě to docela naštvalo, ale říkej si o korunu, že? :D

15 petralibrary petralibrary | Web | Pondělí v 21:04 | Reagovat

dýško je velké téma.. nebo, dalo by se o tom mluvit dlouho.
jenže kdo se v téhle době dokáže usmívat a je příjemný? moc takových není ale neříkám že když ano, že to nepotěší. je to skvělé. já jsem většinou velmi usměvavá k ostatním. každopádně dýška nechávám, pokud jsem s obsluhou spokojená a i s jídlem. když to nebylo extra, nechám jim i tak ty drobné jako při částce 499.. ale pokud to bylo něco ono, klidně necháváme s mamkou 30 korun dýško a tak.

16 Anička Anička | Web | Úterý v 16:13 | Reagovat

Já spropitné nechávám skoro vždy. Nedávám ho jen, když nejsem spokojená - čekám na jídlo přes hodinu, přinesou mi špatné jídlo nebo něco vůbec nedonesou. Jinak nechávám minimálně 30-40 Kč za běžné jídlo. Když platím více, klidně tam hodím i tu stovku. Zase musím opatrně, protože přece jenom si ještě moc nevydělávám.

https://thewaybya.webriter.cz/

17 niki-chan niki-chan | Web | Úterý v 16:57 | Reagovat

Viz předchozí komentář ohledně dávání. Ohledně výše dýška se snažím to zaokrouhlit směrem nahoru přiměřeně k útratě.

18 Thea Thea | Web | Úterý v 22:57 | Reagovat

Sama mám tuto zkušenost, bohužel ještě stále jsem na brigádě v odvětví gastronomie. A je to někdy až naprosto šílené. Práce to není rozhodne jednoduchá ba naopak, velmi náročná. Proto teď tolik obdivuju servírky, které jsou stále usměvavé a trpělivé. :)

19 Barbara Barbara | E-mail | Web | Čtvrtek v 15:34 | Reagovat

Dříve, když jsem studovala, tak jsem dýška nedávala, je to tím, že jsem obrovský šetřílek a nějak mě to nenapadlo. Tu korunu nebo ty dvě jsem jim nechala, prostě jsem je nechala ležet, bála jsem se otevřít pusu :D
Když pracuji jako obsluha, ty dýška dostávám a já už nechávám i větí dýška, ale co jsem pochytila, tak většinou ti co ty peníze mají si nechají vrátit i tu poslední korunu, zatímco důchodci ve velké míře dávají dýška, jeden mi dává dokonce pravidelně pro šěstí s tím, že má hodně drobných.
J8 se naučila v práci hodně usmívat a být příjemná na lidi za nepříjemných situacích, co si budeme povídat, někteří lidi jsou prostě "hovada". Pak jsem nasraná, ale i přesto se usmívám. Nakonec jsem ráda, že po dvanácti hodinách jedu domů, i když mě ta práce baví a mám skvělé šéfy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.