Nezodpovědná generace

16. září 2018 v 13:59 | Lucka |  Téma týdne
Pamatujte na úctu k sobě, úctu k druhým a odpovědnost za vaše konání.
- Dalajláma

Téma týdne mi poněkud hraje do karet, protože na to narážím dnes a denně. A v poslední době už jsem i trochu naštvaná. Nedávno jsem se bavila s taťkou o tom, že dneska mladí nemají žádnou zodpovědnost. Třeba u mě v práci je úplně běžné, že většina brigádníků prostě řekne třeba den před směnou, že nepřijde, ale nezajímá je, zda je v práci někdo, kdo je může zastoupit.

Já jsem byla vždycky spíš ten typ, co přijde čtrnáct dní předem, sežene si za sebe náhradu, a ještě se při oznamování i tak cítí blbě. Já vlastně nevím, ale mně to přijde normální. Přeci pokud mám domluvené směny a něco mi do toho vleze, což se stát může, je mou povinností to nějak vymyslet, nikoliv přijít za vedoucí a víceméně jí říct, ať si dělá, co chce, že mně je to jedno... Slyším o tom a vidím to poměrně často, nejen u sebe v práci, ale i tak v normálním životě.

money, concert, and camera imagedog, funny, and Adult imagefear, grunge, and indie grunge image

Někdy si říkám, jak rodiče vychovávají svoje děti? Copak je nevedou k tomu, že člověk má nějaké své povinnosti a za ty si nese zodpovědnost? Že prostě všechno není na lusknutí prstu? Že občas v rámci povinností musím něco oželet, abych si pak za jiné příležitosti mohla pro změnu užívat? Není to jen v práci.

Znám podobné případy i ze školy. Kdy dítě je spratek, ale rodič to nehodlá pochopit a uznat, takže řve na učitelku, která se pouze snaží přežít těch 45 minut vyučování. Možná právě proto v pubertě potom odmítají zodpovědnost. Já když byla malá a přinesla jsem poznámku nebo kouli, dostala jsem za to po čuni, rodiče by ani nenapadlo jít za to seřvat učitelku - to je dneska běžná praxe. Někdy si říkám, že je vážně na spoustu dětí a mladých škoda každé rány, která padla vedle.

Co si o tom myslíte vy? Je problémem dnešní doby ztráta zodpovědnosti?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 16. září 2018 v 14:20 | Reagovat

A teď, když je dítě spratek a rodiče místo aby to vyřídili s ním, jdou seřvat učitelku - znamená to, že je to zkažená generace dítěte, nebo že je pitomej, nezodpovědnej rodič z "dokonalé generace", která se tak ráda chlubí tím, že "za nich by se tohle nedělo"?
Ale jinak přestože takové chování, kdy se někdo neobtěžuje nic hlásit a pak je z toho chaos v organizaci, nesnáším, u brigády to tak nějak čekám. Pamatuju si dobře na svou brigádu - to bylo tedy vždycky jen měsíc v létě, takže tam nešlo o dlouhodobé rozpisy, ale krátkodobé organizační věci, ale taky to nám, co jsme byli jen brigádníci, bylo naprosto jedno. Ať si s tím dělaj co chtěj. Tak nějak tam platilo, že od brigádníků se nic moc nečeká, už vůbec ne nějaký zájem o podnik, a naopak se na ně všechno svede a když za dva měsíce vypadnou, tak najednou můžou za každou rejhu v podlaze, protože už je tam nikdo neuvidí a po zaměstnancích se aspoň nebude vozit (třeba takhle jsem se já na podzim dozvěděla, že jsem prej odřela nově potaženou podlahu výrobní haly, do který jsem ve skutečnosti vlastně ani nepřišla, protože ji otevřeli dva dny před mým skončením :D). Zkrátka že je to tam moc nezajímá, protože to často nevnímají jako "opravdovou" práci, kam člověk nastoupí "navážno" po dostudování.

2 Anička Anička | Web | 16. září 2018 v 14:52 | Reagovat

Někdy to tak ale prostě chodí, že bohužel nemůžeš dorazit do práce a sehnat za sebe náhradu taky úplně ne vždy jde. To je také jeden z důvodů, proč jsem dá se říct volnonožec a né klasický zaměstnanec. Co se týče těch známek, také nejdřív rodiče hledali příčinu u mě nebo u sebe a pak se teprve šlo za učitelem.

https://thewaybya.webriter.cz/

3 Katka Katka | Web | 16. září 2018 v 15:36 | Reagovat

Necítim sa dobre, keď odkladám prácu na neskôr a necítim sa dobre, keď viem, že niečo zanedbávam. Cítim totiž určitú zodpovednosť nielen voči iným, ale aj voči sebe. A pomaly mám pocit, že sa všetky typy zodpovednosti zo sveta vytrácajú a najideálnejšie je riešiť len samého seba. To sa mi celkom nepáči... Vydarený článok, hovorí mi z duše. :)

4 Lucky Lady. Lucky Lady. | Web | 16. září 2018 v 16:45 | Reagovat

Tak ja osobne si myslím, že ja som zase až moc zodpovedná osoba. Takže ja by som trošku chcela byť aj taká menej zodpovednejšia, vtedy sa žije ľahšie...A čo sa týka tej práce, v tom s tebou súhlasím, ale na druhej strane musím povedať, že brigádnik má na to právo. Mne sa stalo teraz v práci to, že brigádovala som tam 3 roky, a vyšlo to tak, že naozaj som to vedúcej že odchádzam povedala posledný deň. A chcela som jej to povedať skôr, ale vyšlo to tak. Bohužiaľ...a bola z toho hrozne nahnevaná a asi aj je. Ale my brigádnici na to máme právo, a robí sa to tak všade. Aj keď ja ako zodpovedná som takto nechcela odísť, ale súhra okolností to zariadila tak, že sa to stalo i mne, že som to povedala posledný deň, asi to tak malo byť.

5 Dendy Dendy | Web | 16. září 2018 v 17:11 | Reagovat

Já se setkávám s tím, že u nás v práci spoustu lidí neřekne ani ten den před směnou, že zkrátka nedorazí. I když někdy se ani nedivím, tak jak se poslední dobou k některým novým chovají nadřízení, nedivím se, že se tak chovají i oni k nim. Já sama jsem za sebe zodpovědná a ke všem tak i přistupuji, ať už se jedná o práci, tak i o různé schůzky s rodinou či přáteli, když vím, že nebudu moct, docela dost dlouhou dobu se předem omlouvám. :)

6 wicaedien wicaedien | E-mail | Web | 16. září 2018 v 19:37 | Reagovat

Bohužel, pozoruju kolem sebe, že rodiče často zodpovědnost svých dětí berou na sebe. Ano, i dítě by mělo mít zodpovědnost, úměrnou svému věku. Například může si uklidit pokoj teď, nebo až odpoledne, ale přijde pak o seriál v televizi. Nebo by si mělo samo vyžrat to, že soustavně zapomíná čítanku a dostane pak od paní učitelky napomenutí. Ale rodič při úklidu nechce řev, tak raději nechá dítě se flákat dopoledne, odpoledne taky a úklid odloží. Místo aby dítěti vysvětlil, že napomenutí je trest za to, že si dítě nepřipravuje do školy pořádně, tak jde a snaží se to uhádat s učitelkou. A to se mi nelíbí. Určité zodpovědnosti je třeba učit se od mala, jinak to v sobě nebudou mít nikdy a vyrostou z nich přesně ti brigádnící, kteří se rozhodnou nejít jednu směnu a je jim úplně jedno, že tam není nikdo, kdo by je zastoupil.

7 spravedlivysoud spravedlivysoud | Web | 16. září 2018 v 22:04 | Reagovat

Ano, mladí mnohdy nejsou zodpovědní, ale to jen kvůli pseudohumanismu.

Pseudohumanismus je mor dnešní doby. Ve jméno pseudohumanismu se cenzuruje historie, aby náhodou nebyl ve filmu realisticky ztvárněn rasismus (viz kritika hry Kingdom come), přijímají se na západ tisíce migrantů, kteří se jen stěhují za lepším, místo toho, aby západní země rozvojovým zemím pomáhaly, poslali tam experty na infrastrukturu, továrny a zajistili těm lidem práce a poskytly azyl lidem ze zemí, kde se válčí, kteří jsou v ohrožení života. Zjistěte si něco o zvýšení kriminality ve Švédsku během několika málo desetiletí.

Další obrovský problém jsou nízké tresty. Je neuvěřitelné, že zrůda která se pokusila sexuálně zavraždit dvanáctiletou dívku dostala pouhých dvanáct let. Ano, dvanáct let, za ten nejhorší možný čin, za vraždu dítěte. Málokterým vrahům se dnes dává doživotí, přestože jde o jediný způsob, jak před těmito krutými a bezcitnými a velice nebezpečnými jedinci ochránit společnost a mnoho lidských životů. Zároveň by doživotí bylo dostatečně odstrašující pro další taková individua. Trest smrti by byl sice ještě účinnější, ale nezaváděl bych ho kvůli riziku justičních omylů. Jednou z obětí pseudohumanismu je například třináctiletá Eliška, kterou brutálně zavraždil čtrnáctiletý Daniel B., který několik měsíců před činem brutálně zmlátil spolužáka. Kdyby byla snížena trestní zodpovědnost, tak by tato zrůda byla ve vězení již za zmlácení spolužáka a Eliška by byla mezi námi. Další obětí pseudohumanismu je 51letá žena z České Lípy, která zemřela jen proto, že bestie František S. dostala pouhých 14 let za brutální ukopání teprve 12letého chlapce a ještě byla o tři roky dříve propuštěna.

Dalším projevem, který přímo působí na dnešní mládež je fakt, že se již nedbá na bezpečnost, ale koná se ve jménu bezpečnosti. Dítě se stejně jako mláďata živočichů musí učit, aby obstálo ve světě. A nejlepším způsobem učení je metoda pokusu a omylu. Například dítě někam jede autobusem a přejede dvě zastávky a venku prší. Přejede je jen proto, že hrálo na mobilu a nedávalo pozor. Rodiče pro něj samozřejmě přijedou autem, aby nezmoklo. Ale proč přijedou? Tím dávají dítěti najevo, že když něco pokazí, tak to za něj každý napraví. Jenže tak to v životě nefunguje. Aby se daný člověk naučil, co je rozumné, tak je vhodné, aby tam ti rodiče prostě nepřijeli a dítě se vrátí pěšky v dešti. Člověk byl nepozorný a tak zmokne. Je to zcela přirozené. Žádné nadávky, mlácení nebo odměny nejsou výchova. Výchova je naučit dítě následkům svých činů a následků nezodpovědnosti.

Ještě větší problém ale je, že mnozí dnešní rodiče, kvůli bezpečnosti, i když riziko nehody třea dvanáctiletého chlapce je naprosto stejné jako u dospělého člověka, brání ve volném pohybu venku. Děti přicházejí o své dětství, které nemohou strávit se svými přáteli a nenaučí se tak navazovat sociální vztahy a trávit volný čas s lidmi mimo rodinu a v dospělosti budou mít mnohom obtížnější najít partnera. Ale nejhorší je, že mnoho dětí přichází o dětství, které jim berou jejich rodiče kvůli jakési bezpečnosti a tak dětem nezbývá nic jiného, než sedět u počítačů. Toto mohu potvrdit i u mnoha mých známých, kteří ani třeba ve dvanácti letech nemohou normálně sami jezdit po městě a trávit volný čas venku s přáteli. Je to ohavný globální útok proti dětem a stát to, například v dětských "domovech" provozuje také.

Obecně je společnost prolezlá neúctou a odporu k jiným věkovým kategoriích. Už Aristoteles nadával na mladou generaci a za těch 2500 let se vůbec nic nezměnilo. A celé je to kvůli tomu, že už ve školách se děti segredují do jednotlivých věkových kategorií. Jsou prostě prvňáci, druháci, třeťáci.... a meziročníková interakce je zcela výjimečná. Například ze všech tříd mého ročníku na gymnáziu (celkem zhruba 100 lidí) jsem naprosto jediný, kdo má kamaráda v ročníku o čtyři roky nižším. Jistě si mnoho vás pamatuje, že ve škole si běžně hrají tříleté děti s pětiletými. Ve školkách totiž k věkové segredaci nedochází. A přitom mezi tříletým a pětiletým dítětem je mnohem větší psychický a sociální rozdíl než mezi dvanáctiletým a sedmnáctiletým dospívajícím a přesto je takové přátelství běžnější.

Lidé se nikdy nenaučí chápat jiné věkové kategorie, když od nich budou ve školách separováni. Odpor k mladším jsem ve svém okolí ve větším množství pozoroval již ve třinácti letech. Nejde ale jen o přátelství, ale i o lásku. Někteří z vás, hlavně dívky, jistě smutnili nad příběhem Romea a Julie. Ale věděli jste, že naprosto totožný příběh by se mohl stát i dnes, i kdyby šlo o jakkoliv krásný vztah? A to jen proto, že Romeovi bylo 17 a Julii 13. Romeovi spolužáci by ho byli schopní označit nedejbože za pedofila, přestože to s něčím takovým nemá vůbec nic společného a různě by ho kvůli tomu šikanovali. Juliiny spolužačky by naopak ďábelsky záviděli a snažili by se jí Romea přebalit. Navíc mnoho rodičů by pro své děti na jednu stranu nasadili život a na druhou stranu jim mnohdy neuvěřitelně diktují život a Julii by v krásném vztahu bránili a ještě by na něj ve své zlosti a pomstichtivosti podali trestí oznámení za pohlavní zneužití, i kdyby se ničeho takového nikdy nedopustil.

Humanismus je krásná věc, je důležité, aby si lidé byli rovní, pomáhali si, nebyly diskriminovány menšiny, respektovala se práva jednotlivce.

Ale pseudohumanismus je zlo, které chrání zločince, zvyšuje kriminalitu, nízkými tresty ohrožuje životy a zdraví slušných lidí, z dětí dělá nesamostatné jedince zcela závislé na rodičích bez respektu a pochopení k jiným věkovým kategoriím a bere jim dětství.

Je s tím třeba něco dělat. Až tento text vylepším, doplním o konkrétní informace a opravím překlepy, tak ho vložím na svůj blog.

8 petralibrary petralibrary | Web | 18. září 2018 v 12:06 | Reagovat

V této době seřvání učitelek tak funguje, jenže učitelky jsou svině a děti taky, čím dál větší. Rodiče nevidí ty pravé tvářičky svých dětí a co se v té škole a tak žijí většinou v naivitě toho, jací jsou andílci, ačkoliv je to jen krutá lež. Prostě nejsou schopni si to třeba přiznat. Můj Honzík? tak hodný chlapeček? Ten by to přeci nikdy neudělal.

Jde to jednoduše k šípku, tohle všechno. Ale pořád jsou tu lidi, co se dívají kolem sebe, jsou ohleduplní jako ty.. I já se o to snažím, ale někdy je to těžké. Nemyslím jako se přizpůsobit, ale mít k tomu podmínky.

9 V3ronika♥ V3ronika♥ | Web | 18. září 2018 v 13:55 | Reagovat

Mám teď 2 měsíční dcerku a vychovaná rozhodně bude. Nesnáším ty matky,které než aby řešily vlastní děti jdou řešit učitelky apod..

10 Leník Leník | Web | 20. září 2018 v 19:57 | Reagovat

Také nechápu, že někdo jde za učitelkou kvůli tomu, že jeho dítě dostalo pětku. A ona za to snad může? Jestli se dítě nepřipravuje a kašle na školu, tak je ta pětka zasloužená a nemůže za to p. učitelka. Je mi jich líto, když vidím ty puberťáky :(

11 Keiji Keiji | Web | 20. září 2018 v 21:13 | Reagovat

Jsem na tom stejně - taky se vždycky cítím špatně (až provinile?) když si potřebuju říct o volno. Jsem jediný zaměstnanec v malé restauraci, takže za mě není žádná náhrada a majitelé to musí zvládat sami. O to víc je mi to vždycky tak nějak... líto. Ale doktory je třeba navštěvovat.
Stejně je tahle doba divná. A čím dál divnější.
Ale ve skutečnosti záleží jen na tom, na co se zaměřuješ. Co sleduješ a co chceš vidět, toho ti před očima vyskakuje nejvíce. Tak zkus vyhlížet ty hezký věci, třeba jak někdo nezištně pomůže druhému. Je to také nezvykle často. Nezvykle, protože je to tak nezištné.

12 Fufu Fufu | E-mail | Web | 30. září 2018 v 13:49 | Reagovat

Taky se cítím špatně, když mám něco slíbeného zrušit. A na každé brigádě pracuju nejdéle ze všech. Pak toho bohužel někteří zneužívají.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.