Ti, bez kterých slunce nesvítí

11. července 2018 v 13:59 | Lucka |  Writing challenge
Život je pes, a proto žít je psina.
- Neznámý autor z internetu

Rozhodla jsem se sepsat další článek do Writing challenge, tentokrát se budu věnovat bodu, který vypovídá o důležitých lidech v mém životě. Je to vlastně snadné téma a právě proto mi přijde tak složité. Nuže, pusťme se do toho.

Rodiče
  • Je to logické, že je uvádím hned na první místo. Jsou to lidé, kteří mě vychovali, dávali mi vzor a rady do života. I díky nim jsem taková, jaká jsem dnes. Podle jejich rodinného vzorce, který mi byl od dětství na odiv, budu nejspíš jednou budovat i já svou rodinu. To jsou všechno ale věci, které jsou obecně známé. Píšu sem o rodičích hlavně proto, protože tu vždy byli pro mě. Podpořili mě, poradili, když jsem si nebyla jistá, byla doba, kdy jsme se dohadovali, kdy jsem si myslela, že jsem vyžrala všechnu moudrost světa a oni mi přišli hrozně nemoderní a hloupí, ale pořád tu byli. Nezanevřeli na mě, i když jsme vždycky neměli ideální vztah. Jeden si řekne, že to mají rodiče v popisu práce, ale není to tak. A já tímto chci říct, že je miluju a děkuju jim za to, jak mě vychovali, co všechno mi předali a jaký mám díky nim náhled na svět.

Můj malej (velkej) bráška
  • Ne všichni sourozenci se snesou. Pro některé je to dokonce nepředstavitelné být v jedné místnosti. My jsme takový ten typ jedeme v tom spolu, umřeme v tom spolu nebo radši tě neznám. Jedno vím jistě, když jde do tuhého, vždy se vzájemně podpoříme a pomůžeme, pokud to jen trochu jde.
one direction, 1d, and Harry Styles imagecat, cute, and milk imageImage by ♔Coco♔

Přátelé
  • Člověk má kolem sebe spoustu lidí, které považuje za kamarády, ale jen málo z nich může považovat za skutečné přátele. Ještě nedávno jsem si myslela, že takové skutečné kamarádky mám dvě, pak jsem zjistila, že jedna z nich se tak pouze tvářila. Ale takový je život, někdo do našich srdcí přichází a jiný odchází. Chci jen říct, že moje jmenovkyně Lucinka je v mém životě už tak dlouho, že by se dala považovat za člena rodiny. Když mi bylo mizerně, poznala to na mě a chtěla pomoct. Když nebylo do zpěvu jí, byla jsem tu zase pro ni já. Tak to má být. Člověk by v přátelství měl brát stejně jako dávat, jednosměrná stanice nefunguje.

Lukáš
  • Zmínit svého přítele je taky asi logické, ale já nejsem zrovna typ holky, která by o klukovi řekla, že je její vesmír a dávala si to jako nadšené statusy na fb. Ohledně citů jsem hodně opatrná, chráním si tu svou bublinu. S ním to ale začalo být jiné. Je to první muž, se kterým si dovedu představit svůj život, proto si myslím, že si místo v tomto žebříčku zaslouží. Je to někdo, s kým se můžu smát, brečet, chovat se praštěně. Někdo, před kým si nemusím na nic hrát. Člověk, který mě zná a ví, kdy mi není do smíchu nebo kdy mě něco štve... Někdo, kdo mě miluje takovou, jaká jsem.

Skutečně to není lehké psát, protože v životě člověka je spousta lidí. Důležité je ale rozlišit ty, kteří nám životem jen prochází. Z článku může vyznívat, že za důležité členy považuji hlavně rodinu. Je to tak, byla jsem k tomu vedená. A nemyslím si, že je to špatně. Těch skutečně důležitých lidí není mnoho, o to víc si jich musíme vážit.

Co důležité osoby ve vašem životě? Jsou to rodinní příslušníci či někdo úplně jiný?

Vaše Lucka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ♰Kanatoshiya★Masashi★Luvia★HizakiKaya♰ ♰Kanatoshiya★Masashi★Luvia★HizakiKaya♰ | E-mail | Web | 11. července 2018 v 14:31 | Reagovat

Hezky napsané

2 Mushroom Mushroom | Web | 11. července 2018 v 21:52 | Reagovat

Moc pěkně jsi to napsala a naprosto s tebou souhlasím.
Pro mě je úplně nejdůležitější asi taky rodina, jmenovitě pak máma. Sourozence nemám a přítele taky ne, takže na druhém a zároveň i posledním místě jsou přátelé. I když někteří se můžou tvářit jinak než chovat, ale narozdíl od té rodiny si je můžeme vybírat a obklopovat se tak jen těmi upřímnými. :-)

odp. Už to tak vypadá! :-D

3 cestujmespolu cestujmespolu | Web | 11. července 2018 v 22:51 | Reagovat

Pekný článok, mám to podobne. Rodina vždy na prvom mieste, tá je tu proste vždy, aj keď ostatní sklamú, rodina je len jedna. A hlavne rodičia. Niet nad to, keď človek má obidvoch milujúcich rodičov, ktorí sú to vždy pre teba. :-) Ja mám tiež brata, ale staršieho, u nás je to trošku zložitejšie, ale máme sa radi, aj keď u nás bola taká klasická súrodenecká láska, že sme sa bili, hádali a pod. S tými priateľmi je to presne tak ako si povedala, jedny prichádzajú, druhí odchádzajú..niekedy je to až smutné, ale asi to tak musí byť. Škoda, že niekedy to aj zabolí a mrzí, ale čo už..a hlavne, keď človek zistí, že ten "priateľ" sa tak iba tváril, a len druhého využíval, zažila som to.
S priateľom to mám podobne, my sme spolu už viac ako 5 rokov, a je to jediný momentálne "cudzí" človek, ktorý mi rozumie aj bez slov. :-)

4 Lux Lux | Web | 12. července 2018 v 3:34 | Reagovat

Pěkně napsané, všichni zmínění si zaslouží místo na seznamu :)
Můj by byl kapku jiný.
1. Táta a babička, co se ,rodičů´ týká. 2. Ségry - vlastní a nevlastní. 3. Z přátel zmíním opět nevlastní sestru (tu samou jako o řádek nad :D) a pak jejího přítele - mého nej kamaráda. Plus slečnu se kterou se známe asi miliardu let a po celou dobu se máme. 4. Přítele nemám, ale místo něj bych dala  své dvě bývalé paní učitelky, teď už kamarádky, které mě svým způsobem vychovaly a zformovaly. První je z prvního stupně ZŠ, paní S., a druhá je třídní z gymplu - Máří, se kterou jsme si i přes tábory ohromně blízké, až je to neuvěřitelné :)

5 Veru_haj Veru_haj | Web | 12. července 2018 v 14:39 | Reagovat

je skvele ze mas s rodinou i s braskou takovy vztahy :) rodina je zaklad. a je to citit z tvych slov jak jsou pro tebe strasne duleziti. :) a je skvele ze bracha je pro tebe tak moc dulezity. casto se sourozenci ani nepodporuju ani spolu moc nekomunikuji ale u tebe to je naopak :) prima. :) a pritel ? nop t am neni co dodávat. pokud spolu mate byt tak vam to klapne a budete spolu, ale pokud ne, treba na tebe nekdy nekde ceka nekdo jiny, kazdopadne je super pokud soucasne jsi stastna, a nic neni dulezityho nez zdravy a spokojeny vztah plny lasky, porozumeni a komunikace

6 petralibrary petralibrary | Web | 12. července 2018 v 21:47 | Reagovat

Mým důležitým článkem v životě je hlavně moje mamka.. to je prostě celý můj život a vždycky tu byla se mnou.. je to i můj zbytek rodiny, ale ona je to hlavní. dále samozřejmě i můj přítel a nějací přátelé, které ztrácím čím dál víc a odhaluji je, jací jsou a tak je můj přítel i mým nejlepším kamarádem..

7 Zuzulet Zuzulet | Web | 13. července 2018 v 19:34 | Reagovat

Tak ja som od malička mala iba svojich rodičov a môjho brata a nikto iný pre mňa neexistoval takže pre mňa je pochopiteľne na prvom mieste moja rodina, ktorá drží pokope:) Sama viem, že som to nikdy nemala ľahké, ale veď život je i tom a všetko zlé treba brať s tým dobrým. Priateľstvo niekedy si jeho hodnotu uvedomíme až potom keď ho stratíme a to moje prešlo veľkou skúškou hoci ešte stále nie je koniec skúšky to už len život alebo osud prezradí ako to celé bude :) A keďže človek nikdy neprestane snívať o láske tak hádam sa už aj na mňa usmeje šťastie a nájdem si niekoho koho budem môcť milovať i ja :)

8 Lucka Lucka | Web | 15. července 2018 v 20:23 | Reagovat

[1]: Děkuji. :-)

[2]: To je pravda, mít několik upřímných přátel je nad zlato. :-)

[3]: Krásně jsi to napsala, ten vztah s bráchou znám. My se taky škorpíme, provokujeme, dřív jsme se mlátili hlava nehlava, ale prostě pod tím vším vím, že se za mě umí postavit a já za něj. :-)

[4]: Taky je to moc hezký seznam. :-) Člověk si musí najít ten svůj... A vůbec se nedivím, že sis našla přítelkyně u paní učitelek, já se taky takhle s jednou bývalou ze ZŠ kamarádím. :-) A za hodně, především znalost angličtiny, jí dodnes vděčím.

[5]: Moc děkuji, napsala jsi to krásně a já nemůžu než s tebou souhlasit. Ono to tak skutečně je. Důležité je cítit štěstí teď a tady. :-)

[6]: Mít v příteli nejlepšího přítele je určitě úžasné. Ti dva si pak skutečně rozumí i beze slov. Kdysi jsem někdy četla nějaký text, kde bylo, jak by se k sobě měli ve vztahu chovat a tam přesně bylo - chránit se jako sourozenci, rozumět si jako nejlepší přátelé a další, na co už si nevzpomenu. A já s tím souhlasím. :-)

[7]: Držím ti palce a věřím, že to přijde brzo. Ona někdy láska přichází právě ve chvíli, kdy to vůbec nečekáme. :-)

9 Leník Leník | Web | 15. července 2018 v 21:37 | Reagovat

Moc hezky jsi to napsala. Také bych na 1. místo dala rodinu. Mám ji hrozně ráda a nikdy bych ji neměnila. Jsou úžasní <3.
Jak už možná víš, mám ségru - dvojče, takže máme hodně silný vztah :-). Jsem za ni moc ráda <3

10 supice supice | E-mail | Web | 16. července 2018 v 20:51 | Reagovat

Pěkně napsané:) Ještě bych zmínila určitě prarodiče, na ty se hodně zapomíná;) Jsou studnicí moudrosti a za našeho dětství nám dávali kupu lásky:)

11 beznadějná romantička beznadějná romantička | E-mail | Web | 28. července 2018 v 22:55 | Reagovat

moc pěkný článek, jako vždy pohladil po dušičce :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.