Jeden dlouhý a těžký den...

15. prosince 2015 v 20:39 | Lucka |  Deníček
Dobrý večer, zlatíčka,

tak nějak jsem si myslela, že na psaní nebude nálada, když se stalo vše, co se stalo... Jenže člověk asi podceňuje váhu toho, co má rád. Nechci říct, že mám náladu na psaní o veselých a radostných věcech, i když se většinu dní snažíme všichni myslet na jiné věci než smrt, dnešek byl těžký. Dnes měl totiž děda pohřeb.

Byl to můj první pohřeb, nikdy jsem na žádném nebyla, možná proto to pro mě bylo o tolik těžší. Můj děda znal spoustu lidí a podle toho vypadala i pohřební síň, ve které se to vše odehrávalo... Nejhorší na dnešku bylo to, že všechna bolest, kterou jsme se od čtvrtka snažili utěšit a uklidit pod povrch, se dnes opět vydrala na povrch. Můj úkol za tu dobu byl pro mě obzvlášť těžký, protože mě rodina požádala o napsání projevu, který se potom na pohřbu četl. Myslím, že i když to zpočátku bylo těžké a přes slzy jsem moc na klávesnici neviděla, jsem nakonec pochopila, co chci napsat. Nechtěla jsem smutnit nad dědy odchodem, chtěla jsem vzpomínat na krásné chvíle, které jsme všichni zažili.

Asi se mi to nakonec i povedlo, alespoň to lidé říkali... Neříkám to, abych se pochválila, na tomhle není co k chválení. Spíš jen proto, že jsem chtěla, aby na dědu byla hezká vzpomínka. Už tahle rána pro nás byla dost a dnes večer, v den už tak dost těžký, se ozvala druhá babička, že jí našli nějaké boule na štítné žláze a bude muset na operaci. Vzorky se pošlou na histologii a uvidí se, o co se vlastně jedná. Za normálních okolností by to člověka asi tolik nevzalo, ale v tenhle den? V čase Vánoc?

Můžu upřímně říct, že tohle bych nepřála nejhoršímu nepříteli. Vidět tolik bolesti, cítit ji a vědět, že nepomůže nic než čas, to by porazilo nejednoho siláka. Stejně jako dnes večer po tom všem řekl můj taťka, i já se marně ptám, co jsme komu udělali. A nějaké těšení na Vánoce mě opravdu úplně opustilo. Ještě ani nemám dárky a nevím, s jakou náladou je půjdu nakupovat...

Přeji Vám krásné svátky plné radosti a společných chvil s blízkými. A omlouvám se za svou depresi, jinak prostě v tuhle chvíli psát nedokážu.

black, life, and coffee image song, love, and grunge image fuck, rain, and miss image

Vaše Lucka
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Crazy Jull Crazy Jull | Web | 19. prosince 2015 v 17:17 | Reagovat

Je mi moc líto tvého dědy. :( Snad bude tvá babička v pořádku. Vůbec se ti nedivím, že nemáš na  Vánoce náladu.
-CrazyJull

2 C. C. | Web | 20. prosince 2015 v 23:47 | Reagovat

Za svou depresi se určitě neomlouvej, protože to v každém případě chápu.
Já za můj život byla na pohřbu pouze jednou a to když mi bylo asi 7. Taky to bylo těžké... Samozřejmě to je těžké v jakémkoliv věku.
Řeč byla určitě úžasná, protože byla psána od srdce a určitě si napsala vše, co si chtěla říct. :-(

3 Infinity Infinity | Web | 21. prosince 2015 v 18:37 | Reagovat

Upřímnou soustrast. Je mi moc líto takové ztráty ve tvém životě. :( Můj děda odešel před dvěma lety a byla jsem na dlouhou dobu úplně vyřízená a bez sil a energie do života, takže se nemáš za co omlouvat, protože je jasné, že tě teď bude obklopovat smutek. Věřím tomu, že projev, který jsi sepsala byl nádherně napsaný a ve všech vzbudil krásné vzpomínky na tvého dědečka.

4 Veru* Veru* | Web | 25. prosince 2015 v 1:04 | Reagovat

Tvýho dědy je mi líto(
Chápu co ted prožíváš. Mě skoro přesně před rokem umřel taky děda. Byl to taky muj první pohřeb a na žádný už nikdy nechci. Před vánocema a i jinýma svátkama je to na nic.. vlastně uplně kdykoliv.
Určitě to ale zvládnete:)

5 Karamelka Karamelka | Web | 25. prosince 2015 v 1:49 | Reagovat

můj první pohřeb byl hrozný... ze začátku jsem se držela, ale pak jsem se sesypala jako domeček z karet... vím, jak ti je... je mi to líto, ale věř mi... bude to dobré :-) jen to chce čas :-)

krásné svátky vánoční, šťastný nový rok... ať je babička v pořádku :-)

6 Anna Anna | E-mail | Web | 29. prosince 2015 v 17:30 | Reagovat

Pohřby jsou těžké pro každého z nás. Řekla bych, že jsou ale jistým způsobem dobré - dát sbohem danému člověku nám uleví. Doufám, že brzy se zase budeš usmívat a svOu radost dáš i do svých článků. Hodně štěstí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Děkuji za tvoji návštěvu a komentář! :)